Lucy se učí litografii / Lucy learns litography


Jsem opět bohatší o novou zkušenost. Něco vám o tom povím, abyste i vy věděli a rozšířili si obzory. Hrozně moc ráda se učím nové věci a ještě raději o tom pak píši a předávám dál… a tahle technika, ta si to zaslouží úplně nejvíc!

Ale k úplnému začátku. Mamina, která má obrovský talent na kreslení, chodí malovat každý týden spolu s ostatními na večerní hodiny v ZUŠce. Chodí tam od malička, jako já. A ano, je to můj obrovský vzor a kouč :). Přihlásila se na kurz litografie, makala na návrhu.. Pak jsem onemocněla a nakazila jsem všechny okolo. Mamka jet na kurz nemohla a protože já už byla zdravá, byla jsem vyslána jako náhradník. Tadá! Lucy se bude učit litografii!

I've had one more experience. I’ll tell you more about it, so you can broaden your horizons. I love learning something new, and even more I love writing about it and sharing with you... and that technique... it must be shared!

But first things first. My mom is a very talented painter, every week she participates in a workshop at Elementary Art School. She has attended it since she was a child, so have I. And yes, she’s my biggest inspiration and coach :). She applied for a series of workshops on lithography, she was preparing a sketch…Then I got the flu and everyone around me got infected. Mom couldn’t attend the workshops; as I got back on a track, I was chosen to replace her. Yahoo! Lucy will attend lithography workshops!

Myslím, že je čas na to, abych vám vysvětlila, co to je. V řečtině znamená lithos kámen, litografie je tedy kamenotisk. Její podstatou je vyhlazený kámen, druh jemnozrného vápence. Na něj se mastnou křídou kreslí a tyto místa přijímají tiskovou barvu. Na kámen se kromě mastné křídy dá používat i tuš, ale plocha se dá také leptat. Před tiskem se kámen navlhčí houbou, vápenec nasaje vlhkost a na pokreslené části nabere barvu. Chce-li autor tisk o více barev, každou barvu musí udělat zvlášť. Na tomto principu se pak tisknou všemožné grafiky v libovolném množství.

I think it’s time now to explain you what lithography is about. "Lithos" is from the Greek word lithos, meaning stone, so lithography is a stone printing. The base of lithography is a smooth stone, kind of fine-grained limestone. We draw on a stone with a wax crayon and these drawn parts accept the printing ink. You can also use an ink instead of crayon, and also you can etch. Before printing you moisten the stone with a sponge; limestone absorbs water, and drawn parts will take the ink. If you want to make a color lithography, you need to work with every colour separately. Using this method you can print any amount of copies of different drawings.

Litografii vynalezl pražský rodák Alois Senefelde, když hledal levný způsob, jak by mohl rozmnožovat svoje divadelní hry.Tahle grafická technika je stará přes 200 let a my jsme měly možnost učit se ji v jedné pražské dílně, hned pod Petřínem. V tom samém domě bydlel kdysi i Karel Čapek. V partě samých ženských (zas jsem byla nejmladší, klasika) jsme se po příjezdu z Plzně, celé natěšené, rozprostřely po dílně, která nebyla zrovna veliká, ale sem tam se mi podařilo ukořistit i židličku. Litografie je celkem časově náročná, ještě v 16 lidech. Pracovalo se ve dvou skupinách po 8, kde každý měl předem nakreslený motiv již na samotném kameni. A teď se budu velice snažit, abyste pochopili celý proces.. Nafotila jsem totiž všechno, co šlo.

Lithography was invented by a native of Prague, Alois Senefelde, who was looking for a way how to copy scripts of his theatrical plays. This technique is more than 200 years old, and we had a possibility to learn it in a Prague studio, which was situated under the Petrin Hill. It was a house where Karel Capek lived once. Accompanied by women (and as usual I was the youngest one) I came from Pilsen. Full of enthusiasm, we spread out the studio. It wasn’t a big one, but I was lucky enough to seize the chair. Lithography itself is quite time-consuming technique, especially for 16 people. We were working in 2 groups of 8 people; everyone had a sketch drawn on a stone. And now I am going you to explain you everything, so you can understand the process... I took photos of everything possible.

První krok byl návrh. Mamina si vymyslela motiv vážek. Poté se obrázek překreslil na kámen mastnou tužkou. Celý kámen, který musel být šíleně těžký, se odvezl do dílny, kde již grafici připravili první zkoušku tisku černou barvou. Po našem příjezdu jsme doopravili pár chybiček a začalo se s tiskem 50 kopií. To je na litografii super. Můžete si udělat tisků kolik chcete.

First step was a sketch. Mom chose a dragonfly motive. Then the sketch was drawn on a stone with a wax crayon. The stone, which must have been awfully heavy, was transported to the studio; there graphic artists prepared the first trial printing with black ink. Then we came and corrected a couple of mistakes and started printing 50 copies. This is why lithography is such an amazing thing. You can do as many copies as you want.

Po černé barvě přišla na řadu zelená. Pokud jsme chtěli na našem návrhu mít růžovou na extra místech, musela se na kameni vybarvit další plocha. Jde tedy o soutisk, kde se tři barvy sčítají. Po přesném natisknutí růžové barvy na černé tisky jsme se vrhli na zelenou. Opět se na kámen dobarví pár políček, kde bude zelená navíc a zároveň se můžou vyleptat místa, kde růžová zůstane samotná. Barva se tedy chytí vždy jen na pokreslená místa.

After the black it was time for the green. If we wanted to have some pink colour, we had to colour another parts of the stone. It is therefore a trapping, when all three colours are added up. After accurate adding some pink colour, we started with green one. We added some squares, where it would be green and at the same time parts that were supposed to stay pink could have been etched. Printing ink always hitches only drawn parts.

Sama jsem překvapená, jak jednoduše se dá postup popsat, bohužel realita je drobet jiná a vše zabere hrozně času. Já po čtyř hodinovém čekání už téměř usínala, poté jsem se dostala chvilku ke kreslení a pak zase čekání… ale bylo to kvůli tomu, že nás bylo prostě moc a všichni najednou pracovat nemohli. Zážitek to byl ale parádní, ještě jednu nevýhodu to ale mělo. Patnáct hodin v kuse čicháte všechny ty grafické barvy, což akorát vede k bolení hlavy. Vrátila jsem se domů v noci naprosto zničená, ale šťastná s novými zkušenostmi. Vážím si toho, že jsem mohla jet a pomoct mamině s jejím obrázek, takovou šanci jen tak někdo nemá.

I am surprised how easy it seems to be when you are describing the process. Unfortunately, in reality it is totally different and everything takes a lot of time. After 4-hour waiting I was almost falling asleep, when I got to drawing for a while and then again was waiting… there were also too many of us and we couldn’t work all at once. It was a great experience, but there was one more disadvantage. Fifteen hours you are smelling printing ink, that can cause a headache. I came back home at night totally destroyed, but happy with new experience. I am also grateful that I could help my mom with her picture, not everybody has such a chance.

PS: Všimněte si fotek dílny, takhle to má vypadat. Organizovaný chaos.

PS: Look at photos atelier, that's how it should look like. Organized chaos.