• Grey Facebook Icon
  • Grey Flickr Icon
  • Grey Pinterest Icon
  • Grey YouTube Icon
  • Grey Instagram Icon

Šiju/I do sewing

May 1, 2015

Když jsme ve škole dostali zadaní další větší práce, docela jsem se zasmála. Prý šití. Já mám šít. I moje sestra (10 let prosím) šije líp než já. Ale vzhledem k tomu, že naučit se šít bylo na mém seznamu toho, co chci kdy udělat, byla to jedinečná příležitost.

 

When they assigned another great task to us at school, I quite laughed at it. Sewing. I’m

supposed to sew. Even my sister (10 years old) is better at sewing than me. But considering

that one of the things on my To-do list was also to learn to sew, it was unique opportunity.

 

Kdyby to byl úkol typu: ušij z látky srdíčko, kouli.. asi by to byla pohoda. My ve škole ale dostáváme docela zabrat, takže tyhle primitivní věci nepřichází v úvahu. Měli jsme totiž rovnou ušít plyšáka. A ne jen tak ledajakého. Je prý potřeba, aby každý kousek něco uměl. Aby to nebyl medvěd, ani želva.. co se jen tak válí v posteli a nic s nimi. Prý to musí být něco extra. A v tu chvíli nás začal učitel zahrnovat nápady typu: ať to má odepínací ruce, ať je to morbidní, že to prý můžeme nakombinovat s červenou látkou a imitovat krev... docela jsem se bavila.

 

If the task was about to sew a heart, a ball..., it would be easy. But they give us  quite a hard

time at school so these primitive ideas are out of the question. We were supposed to sew

right a soft toy. And not a common one. Each of them should be able to do something. Just

not to make a bear or turtle for lying on a bed and nothing with them. It should be

something extraordinary. Our teacher gave us many clues and ideas such as detachable

arms, morbid details or using a red cloth as blood... I really had fun.

Takže moje šité stehy vypadají jako od pětiletého dítěte a ještě musím vyrobit e.x.t.r.a hračku z látky. Vzala jsem tedy tužku a začala na svoje hlaďounké kancelářské papíry skicovat. Co se právě skicování týče, podívám-li se na skici ze začátku školního roku, tak musím uznat, že mi to jde fakt o mnohem lépe. Pomáhá to uvědomit si, co přesně chcete vyrobit. Zkrátka si převedete svojí myšlenku na papír. Tento týden jsem skicovala snad 60 nových produktů do soutěže, z kterých vyberu dva nejlepší nápady a ty poté překreslím prý na skicu pořádnou a dokonalou. Haha. Jsem zvědavá.

 

So my stitches look like they’ve been made by a five-year old child and then I have to make a

special toy made of cloth. I took a pencil and started to sketch on my smooth office papers.

As for sketching, I must say I’m getting better if I look at the first sketches from the

beginning of this school year. Last week I made nearly 60 sketches of new products for a

competition, from which I’m going to choose two best ideas and redraw them into a new

proper sketch. I like the naivety of some teachers :).

Přemýšlela jsem o nějaké příšerce. Ano, abych se nemusela striktně držet nějakého zvířete, které by ve výsledku stejně vypadalo úplně jinak. Za materiál jsem zvolila filc, který se na tento typ hraček docela hodí a utratila pár stovek za metry látek, protože jsem nutně potřebovala tu a tamtu barvu.. a ještě tu růžovou pro jistotu..

No nakonec jsem stejně využila jen barvy čtyři a bílou s černou. Tak chcete tedy vědět, co má hračka příšerka umí?

 

I thought about some monster in order not to make an animal which would look differently

in the end. I chose felt as material because it goes together with this type of toys and I spent

a few hundreds on cloths because I needed this and that colour badly... and also the pink

one, just in case.

After all I used only four colours. So do you want to know what my monster can do?

Očka, která vykukují jsou na patentky. Můžete si je tedy odepnout a přepnout kamkoliv na jiné místo, kde je přišitá druhá část patentu. Plyšák je myšlen jako interaktivní hračka, s kterou se děti mohou učit přiřazovat barvy na správné místo. Kdyby byla příšerka třeba duhová, asi by to bylo pro děti ještě o něco vhodnější a naučnější

 

There are eyes fastened by press studs. So you can unfasten them and put them somewhere else, where the other parts of the studs are. The soft toy represents an interactive toy which can teach children to match the right colours. If the monster was rainbow-coloured, it would be more educative and convenient for children.

Musím říct, že si celá naše třída poradila s plyšáky bravůrně. Sešlo se tam tolik krásných kousků. Od žirafy s pohyblivým krkem, ryby v rybě, chobotnice s hýbajícími chapadly, želvy, která se dala jednoduše převléknout v pásovce… úplně něco jiného, než běžně vídáte v obchodech s předraženými hračky, které se stejně vyrábějí v Číně, švadleny dostanou za jejich ušití deset korun a vy pak u pokladny zaplatíte tisícovku. To naši plyšáci i něco umí, jsou šité převážně ručně a mají nápad. Prý jsme budoucí umělci totiž :). 

 

I must say that all my classmates managed it excellently. There were so many nice pieces. Giraffe with movable neck, fish inside another fish, octopus with movable tentacles, tortoise which is able to change into armadillo... it’s totally different from common shops with overpriced toys which are made in China anyway, dressmakers get a ridiculous amount of money for the sewing and then you pay a fortune at the cash desk. But our soft toys can do something, they’re handmade and imaginative. In fact, we are next artists :). 

Víte jak jsou vyrobené oba konce mé příšerky dlouhé celý metr? Filc jsem prorazila pomocí šablon a Big Shotu. Učitel prý Big Shot na scrapbooking nezná a moc nechápal :). Trochu mě mrzí, že naše hračky musejí zůstat ve škole na výstavu. Ušiji si ještě jednoho. Modrého. A pak vám to zas ukážu na Facebooku nebo na Instagramu.

 

Guess how I made both ends of my monster which are one metre long? I perforated the felt by stencils and Big Shot. Our teacher doesn’t know the Big Shot for scrapbooking so he was quite lost :). I’m a little bit sorry that our toys have to stay at school for the exhibition. So I’m going to sew another one. A blue one. Then I‘ll show you again on Facebook or Instagram.  

Každý projekt, který nám ve škole zadají, mě nějakým směrem posouvá. U skic se učím lépe kreslit a vystihnout daný tvar a objekt. Je tedy pravda, že mě nebaví kreslit realitu, já radši tu fantazii, ale třeba zátiší a kresba na stojanech mě učí pracovat na velké formáty papírů. Učila jsem se s papírem vytvářet prostorová tělesa a to mi moc pomohlo v představivosti daných objektů. Nevím jak to mají ostatní, ale já si teď v hlavě dokáži “přetáčet” objekty a tělesa z různých stran a ty pak lépe vystihnu na papír. No a plyšák,.. díky tomu konečně umím šít a dělat střihy. Zkuste taky pracovat a vytvářet něco z jiných kreativních oborů, než v kterých se normálně pohybujete. Vyplatí se to :).

 

Every task that is assigned to us at school, makes my growth and progress. While making

sketches I’m getting better at drawing and learn to capture given shape and object. As a

matter of fact, I don’t like drawing reality, I prefer fantasy, but still life and drawing on easel teach me how to work with big format papers. I’ve also learnt making paper solids and it helps me with power of visualization of given objects. Now I’m able to imagine solids on my mind and turn objects over to different sides and put them well on paper.  And the soft toy? Thanks to it I can finally sew and make cuts. Try to work and make something from other creative fields different from the one you  normally work in. It’s worth a try.

Takže já si konečně mohu odškrtnout splněný úkol ze seznamu a jdu se vrhnout na další větší práci.  A kdo mě sleduje a čte mé články, tak již jistě poznal, že autorem všech fotek s příšerkou je Nikol Bruncová. Která si zkrátka zaslouží váš lajk na její FB stránku :). Jsem jí moc vděčná, spolupráce s ní je parádní! Děkuji!

 

Big thanks to my dear friend Nikola Bruncova for amazing photos of my and my monster. Give like on her FB Page. It's honor for me to cooperate with this amazing artist. Thank you.

 

 

Please reload

Please reload