• Grey Facebook Icon
  • Grey Flickr Icon
  • Grey Pinterest Icon
  • Grey YouTube Icon
  • Grey Instagram Icon

A co teda jíš? / And what do you eat?

March 1, 2016

Myslím, že je v dnešní době již všem jasné, že jídlo jako potrava, je pro nás nejenom důležité, ale ovlivňuje celé naše tělo, myšlení a chování. Tenhle článek bude jiný, než všechny ostatní u mě na blogu. Nevím, jak ho přijmete, ale mám potřebu o tom psát. Aby bylo jasno, Lucy je obrovská milovnice jídla! A můj velký sen, otevřít si malou kavárnu s Bárou, se mi trochu začal komplikovat. Hned vysvětlím proč.
I think that nowadays it’s obvious that food as a nourishment is not only important for us, but it influences entire our body, mind and behaviour. This article is going to be different from all other ones on my blog. I don’t know how you will accept it, but I feel an urgent need to write about it. To make it clear, Lucy is a great lover of food! And my big dream, open a small café with Bara, has started to complicate a little bit. I’ll right explain why.

Před dvěma lety se u mě začaly vyskytovat zvláštní zdravotní problémy. Mé tělo se bránilo a vytvořilo na několika místech nepěkné bradavice. Což v dnešní době není vůbec velký problém, u mě ovšem byl. Po dvou letech stále nemizely, klasický kožní postup nefungoval a tak jsem se dostala k vyzkoušení všech možných babských rad, které jsem hledala na internetu, nebo někdo od vedle povídal.. Na člověka, který si denně nemusí oblepovat tři prsty na rukou, aby nic nebylo vidět a člověk se nemusel stydět, to může působit jako prkotina. Pro mě už to ke konci bylo k nevydržení, hlavně psychicky. Nad vodou mě drželo jen to, že jsou na světě i horší problémy. Ale pocit, že bradavice nikdy nezmizí, ten zkrátka překonával.
Two years ago, some strange health problems started to occur to me. My body defended itself and it made unsightly warts at several spots. Which is not such a problem nowadays, but for me, it was. After two years it still didn’t disappear, the classic dermal method didn’t work, so I got to testing all sorts of advice and hints which I found on the Internet. It might seem like a trifle to somebody who doesn’t have to cover three fingers to hide it and not to be ashamed of it. But I couldn’t stand it any longer, mainly psychologically. The only thing that appeased me was the fact that there were worse problems in the world. But the fear that the warts never disappeared was simply prevailed.

Tak tedy dva roky a pořád nic nefungovalo. Byl to problém když jsem učila kurzy, fotila,... v mojí práci jsou ruce zkrátka nejdůležitější věc. A tak mě náhoda zavedla k alternativní medicíně, k jedné moc šikovné paní u nás v Plzni. Soňa M. dělá reflexní diagnostiku. Vypadá to asi tak, že vám jsou ručně promačkávány plošky na nohou, kdy každé místo má spojitost s jinou částí těla. Některé zmačknutí skoro necítíte, u jiného prosíte a nadáváte, jak moc se to nedá vydržet. Tak mi bylo zjištěno spousty nehezkých věcí, o kterých normální člověk nemá ani tušení a které byly příčinou mých problémů. A protože mi už nezbývalo nic jiného a byla jsem na pokraji zoufalství, že se budu muset oblepovat do konce života (teď se to píše strašně komicky :), vydala jsem se na cestu, kde bylo potřeba začít od začátku.
So two years and still nothing worked. It was a problem when I was teaching courses, taking photos... hands are simply the most important in my job. Then I got to alternative medicine by pure accident, to one very skilful woman here in Pilsen. Sona M. does reflective diagnostics. It works like that your soles of feet are being manually pressed, when each spot has a connection with different part of your body. Some pressing you can’t even feel, other one is so strong that you beg and swear that you can’t stand the pain. So I found out many unsightly things, about which a common man has no idea, and which were the cause of my problems. And because there was no other way and I was on the edge of despair that I will have to cover the spots on my body for the rest of my life (which might sound comically now), I set out where it was necessary to start from the beginning.

Konečně se tedy dostáváme k jídlu, kde už zůstaneme. Pokud se rozhodnete změnit svůj jídelníček a jste dospělí, jde to snadno, protože je to vaše rozhodnutí. Pokud je vám šestnáct a vy uděláte něco podobného, pravděpodobně ještě dlouho budete poslouchat, že jste naprostý blázen, jako já. Pořád dokola jsem opakovala, že to prostě musím zkusit a třeba se mi povede se tím vyléčit. A ono jo.
Now I’m getting to the food finally and I’m already going to stay at this topic. If you decide to change your diet and you are an adult, it goes easily because it’s your decision. If you are sixteen and you do something similar, you’ll probably hear many times that you are mad, just like me. I was repeating all over again that I must try it and then it might help me to recover. And it did.

 

Udělala jsem to asi takhle. Za prvé jsem se začala usmívat a být v pohodě, v přesvědčení, že mi tahle alternativní léčba pomůže. Za druhé jsem začala brát přírodní kapky z hub, které byste jen tak rozhodně nejedli, protože nechutnají nejlépe, ale umí zázraky. A za třetí jsem přestala jíst 70% věcí, které jsem po dobu 16 let jedla.
I did it like this. Firstly I started to smile and be easy-going, in a strong belief that the alternative treatment will help me. Secondly I started to take natural drops made from mushrooms, which you resolutely wouldn’t take because it doesn’t taste best, but it works wonders. And thirdly I stopped to eat 70% foodstuffs which I had used to eat for 16 years.

Spíše by bylo jednodušší napsat, co mi vlastně od té doby (dnes je to přes půl roku) k jídlu zbylo, hehe. Ve zkratce jsem ale vyřadila:
I’d rather write what food has left ever since (today it’s more than half a year). But briefly, I eliminated:

 

  • pšenici, bílé i celozrné pečivo (příležitostně jím jen kváskový žitný chléb)
    wheat, white and wholemeal baked goods (I occasionally eat only yeast rye bread)

  • cukr a to bezpodmíněčně všechen a všude
    sugar, that is unconditionally all and everywhere

  • kravské mléko, sýry, jogurty, tvaroh a všechny výrobky (sem tam jím jen kozí či ovčí)
    cow’s milk, cheeses, yogurts, cottage cheese and all dairy products (now and then I eat only goat’s or sheep’s products)

  • jakékoliv modifikované, upravené, či někde v továrně smíchané produkty (rozuměj nutellu, sladké, čokoládu, brambůrky,...)
    any kind of modified, processed or mixed products somewhere in a mill (such as nutella, sweets, chocolate, crisps...)

     

Vždycky jsem si myslela, že nejím špatně. Jako každá typická dívka v mém věku jsem držela diety, zkoušela všemožné cesty jak zhubnout.. to bohužel není výmysl, ale věřte, že to tak má většina dívek, co se nemají rády. Když jsem ale nejprve na zkoušku vyřadila všechny tyhle potraviny, najednou jsem si uvědomila, jak jsem byla oslepená.
I always thought that I didn’t eat badly. I was on a diet, like every typical girl at my age, I was trying all kinds of ways how to slim down. Unfortunately this is not a fiction but believe that most girls, who don’t like themselves, do this. When I eliminated all these foodstuffs on trial, suddenly I realized how I had been blinded.

A protože očekávám všemožné reakce typu: V mléce je vápník, Budeš mít špatné kosti, Proč nejíš pečivo?, Co je špatného na jogurtu? To si nedáš ani sušenku?
And because I expect all kinds of reaction such as: milk contains calcium which you need for bones, why don’t you eat baked goods?, what is wrong with yogurt?, you don’t even have a biscuit?

 

Tak to samozřejmě musím nějakým způsobem vysvětlit a ukázat vám, proč jsem se na tuto cestu dala. Pšenici a vlastně jakékoliv pečivo, které není z kvásku, nejím z důvodu, že mouka, která je v dnešní domě modifikovaná, nepřináší naprosto žádné živiny, je zbavená klíčku a slupky proto, aby se lépe trávila a výroba byla rychlejší a levnější.. Naproti tomu žitný kváskový chléb (který sice obsahuje lepek, ale je vhodnější než pšenice) je pro tělo výživný. Droždí naše tělo ani nestráví.

So that’s why I have to explain it somehow and show you why I got down to this way. I don’t eat wheat and actually any bakery products which are not from yeast, because flour which is modified, doesn’t bring any nutrients, it’s rid of sprout and peel in order to be easily digestible and faster and cheaper production. On the other hand, yeast rye bread (which although contains gluten, but it’s more convenient than wheat) is nutritious for us. Our body even can’t digest yeast. 

Cukr je chemický, není v něm nic, co tělu prospívá. Neni proto důvod jej jíst. Už asi každý ví, že může za spousty problémů.
Sugar is chemical, it doesn’t contain anything beneficial for us. So there’s no reason to eat it. I guess that everyone knows that sugar causes many problems.

 

Kravské produkty obsahují kasein, z kterého se mimo jiné dělá i lepidlo. Kasein se vlivem tepla sráží a tvoří v břiše tzv. tvaroh, který obaluje zbytky potravy a máte vystaráno.. Krom toho je mléčný průmysl šílený. Povinně si proto pusťte toto video, které mluví za vše. Čas od času jím kozí nebo ovčí produkty, které kasein nemají. A co mě překvapilo je to, že koza nikdy nemá rakovinu. Nikdy prostě :).
Cow’s products contain kasein, which is also contained in a glue. Owing to heat, kasein clots and makes so called curd in the stomach, which coats itself in with the remains of food. On top of that milk industry is crazy. Compulsorily watch this video which tells everything. From time to time I eat goat’s or sheep’s products which don’t contain kasein. And what surprises me is that a goat never has a cancer. Never :).

A co si budeme povídat, čokoláda s marcipánem je sice moc dobrá, stejně tak nutella, tik-tak, zmrzlina a ostatní sladkosti taky.. ale nemá to pro tělo absolutně žádný význam a jediným důvodem, proč to lidi jí, je chuť. Jo, ty barviva, cukr, chem. dochucovadla, smetana od očkovaných a přesto nemocných krav a na závěr trochu těch oříšků.. to je dobrota. Pro mě spíš byla.
And honestly, even though chocolate and marzipan are very tasty, as well as nutella, tic-tac, ice-cream and other sweets, it has absolutely no importance for our body and the only reason for eating it is the flavour. Yep, the colourings, sugar, chemical flavourings, cream from vaccinated and yet diseased cows, and lastly a little bit of nuts, yummy! To me, it was.

 

Stačily dva měsíce. Na dva měsíce jsem všechny tyhle věci vynechala a výsledky se dostavily. Ani jedna bradavice. Ani jedna. A já se s tím honila po doktorech dva roky, brečela jsem, že pořád nejsou pryč, lepila jako o život a bojovala. A najednou dva měsíce a je to fuč. Ani si nedokážete představit tu radost. V době, kdy jsem podle jiných jedla naprosto jako blázen, se mě každý ptal: A to takhle budeš jako jíst pořád?
Two months sufficed. I eliminated all these foodstuffs from my diet for two months and the results arrived. Not a single wart. Not a single one. And I was doing the rounds of doctors for two years, I cried that it hadn’t gone, I was covering it and struggling every day. And suddenly these two months and it’s gone. You can’t even imagine the joy. Back then when I ate like a total fool according to other people, everybody kept asking me: “And are you really going to eat like this all the time?”

Teď už vím, že budu. Postupně jsem přestala jíst i maso, dnes už jej mám max. jednou za čtrnáct dní. A protože nejsem žádný stoprocentní vegan, ani vegetarián.. hledala jsem, co že to vlastně jsem. A prý flexitarián (který si něco sem tam dá) a nebo ovovegetarián - vejce a občas máslo, nebo ghí (což je přepuštěné máslo, takže čistý tuk) pořád jím.
Now I know that I will. I gradually stopped to eat meat too, in the present day I have it no more than once in two weeks. And because I’m neither absolute vegan, nor vegetarian, I looked for what I was. I’m like a flexitarian (who has something now and then) or a fruit-vegetarian – I still eat eggs and sometimes butter, or ghí (which is melted butter that is the pure fat).

 

A tak teď každý den řeším, jak a kde se najím, protože kamkoliv jdu, jím salát nebo brambory s grilovanou zeleninou (ve většině restaurací prostě nic jiného pro lidi jako já nemají), ale pořád je to menší starost, než jaké jsem měla před půl rokem. Co si budeme povídat, uvařit nebo něco upéct bez klasické mouky, mléka, masa.. dá to zabrat.
So every day I have to deal with problems how and where I will eat, because wherever I go, I have a salad or potatoes with grilled vegetables (they just don’t have anything else for people like me), but it’s still smaller worry than I had a couple of months ago. To be honest, cook or bake something without a classic flour, milk, meat...it gives me a hard time.

Miluju jídlo, miluju vaření.. a i když jsem se bála, že mi nebude chutnat, že si nezvyknu a podobně. Jenže krom toho, že jsem se vyléčila, zhubla 10kg a zmírnilo se mi typické pubertální akné, tak se mi také změnily i chutě. To, co je pro ostatní normální, je pro mě přesolené, sladké je pro mě jako bomba plná cukru a vlastně už na takové věci ani nemám chuť. Libuji si teď v ovoci, khaki, salátech, obyčejném chlebu s cibulí, zbožňuji zeleninové polévky (nejraději ty dýňové)... a v životě bych si nepomyslela, že tohle někdy ve svém věku řeknu.
I love food, I love cooking... so I naturally had worries that I wouldn’t enjoy meals, that I wouldn’t get used to and suchlike. Apart from the fact that I’ve recovered, lost 10 kilos and my typical pubescent acne has moderated, also my appetite has changed. That, which is normal for others, is oversalted for me, sweets are like a bomb full of sugar and actually I don’t feel like having sweets any more. Now I’m happy with fruit, khaki, salads, common bread with onion, I adore vegetable soups (preferably the pumpkin ones) and I would never believe that I said this at my age.

Musím ale přiznat, že je to doopravdy náročné, udržet se a nedat si. A protože prostě nejsem dokonalá, tak se mi jednou za měsíc prostě stane, že si kousnu do tátovo dortu či makronky, jo. A jedno kousnutí mi bohatě stačí. Kolem mne je na každém kroku někdo s burgerem nebo sušenkou, celý náš bufet na škole je doslova narvaný nezdravým jídlem. A já jsem naprosto hrdá, že jako jedna z mála tam chodím občas jen pro banán a mandarinku, nic jiného tam pro mě nemají.
But I must say that it’s really difficult to contain myself and not to have anything. And because I’m not perfect, it sometimes happens to me that I take a bite of dad’s dessert or a macaron. And one bite is enough. There is always someone with a burger or biscuit around me, our school snack bar is literally stuffed with junk food. And I’m absolutely proud that I’m one of a few who sometimes goes there to get a banana or tangerine, because they have nothing else for me.

 

Napíšu vám o tom někdy něco víc, už teď si říkám, že jsem se pomátla a obdivuji všechny, kdo to dočetli až sem. Není to jen o samotné stravě a já mám o tomhle potřebu mluvit a psát, protože se to bez vyjímky týká každého. Jste to, co jíte :).
I will write more about that one day, I already think I’ve lost my mind and I admire everyone who has read it up to this point. It’s not only about food itself. And I feel a strong need to speak and write about it because it concerns everybody in its fullness. You are what you eat :).

 

 

Please reload

Please reload