• Grey Facebook Icon
  • Grey Flickr Icon
  • Grey Pinterest Icon
  • Grey YouTube Icon
  • Grey Instagram Icon

Poznejte Danu Phamovou / Get to know Dana Phamova

March 17, 2016

Dana Phamová, kterou většina lidí zná pod přezdívkou Fruitensee, je jedna z nejmilejších a nejroztomilejších lidí, které jsem kdy poznala. Zažily jsme spolu spousty kurzů, přespávaly jsme na společném pokoji na kolejích.. a užily si tolik srandy. Jsem moc ráda, že teď mohu Fruit představit i vám. Určitě vám taky přiroste k srdci :).


Dana Phamova, most people know her by the nickname Fruitensee, is one of the kindest and loveliest people I've ever met. We have so much adventures together, so many useful workshops, overnight sleeping at dorm room.. we have enjoyed a lot of fun. I'm so glad that today I can now introduce you the lovely Dana, I'm sure you will fall in love with her character and work.

 

 

Fruit, ty jsi známá jako nejroztomilejší česká clayerka, která vyniká nejen svým vzhledem, ale také veselou a barevnou tvorbou. Pověz mi, co za tím stojí? Za tvým exotickým vzhledem i za optimistickými výrobky?

Za tím prvním geny. Mamka je Vietnamka a táta Čech. Já jsem takovej vořech :D a ti hodně vydrží. Za mojí tvorbou je zvědavost, nedá mi pokoj, nutí mě stále něco vymýšlet, experimentovat. A to mě baví, připadám si pak jako vynálezce-objevitel, a to dokonce i když rozříznu kuličku scrapu.


Dana, you are known to be the cutest Czech clayer, who not only stands out because of her beauty but also her cheerful and colourful creation. Tell me what's behind that? Behind your exotic look as well as optimistic ware?

 Well for the first one I can thank to the genes. My mum is Vietnamese and dad is Czech. My creation is driven by natural curiosity, it never lets me rest, always pushes me to come up with new ideas, experiment. And that's what I like, I feel like an inventor-discoverer, even when I only cut a ball of scrap.

 

Jak začala tvá cesta s polymerem? Byla jsi jedna z prvních, kdo tu o něm v ČR šířil povědomí prostřednictvím kurzů. To byla asi zkušenost k nezaplacení viď?

K polymerovým hmotám jsem se prokorálkovala. Když jsem začala učit, neměla jsem v Brně konkurenci. Když na to vzpomínám, tak je to pro mě jako klipy z 80. let, úplné retro, které vás přiměje se pousmát. Na zadních stranách šperku byl scrap (to nevadí, tam se stejně nikdo nekouká), válelo se lakem na vlasy, všude otisky prstů, které se leskly pod nánosem laku, místo pudrů jsme na kurzu používali oční stíny. Byla to bomba, jsem ráda, že jsem to zažila, nedostatek pomůcek a informací nás povzbuzoval k vlastní kreativitě.


How did your polymer journey started? You were one of the first one who started spreading the awareness in the Czech Republic through courses. It must have been a valuable experience?
I started with beads and moved to polymer clay. When I started teaching I didn't have any competition in Brno. When I think about that time, it is like 80's music clips to me, a total retro that puts a smile on my face. There was a scrap on the back part of the jewellery (it doesn't matter no one is looking at the back part anyway), we used to use a hairspray for rolling, fingerprints were everywhere, gleaming under the layers of varnish, instead of powders we used to use eye shadows. It was amazing, I'm so glad I could experience that.

 

Čtenáři pravděpodobně ví, že jsi byla tváří Polymerové školy, ovšem teď již kráčíš po své vlastní cestě a odešla jsi ze zaměstnání. Byl to těžký krok? Jaké to je být umělcem v podstatě na volné noze?

Velmi těžký. K projektu Polymerové školy jsem si vytvořila vztah, který přesahuje běžné zaměstnání, bylo to osobní. A když se vzdáváte něčeho, co je vám blízké, tak to bolí. Nakonec jsem spokojená, že to tak bylo. Dneska jsem na volné noze, dělám, co mě baví a tak jak cítím, že je to správně. Přichází s tím úžasná svoboda a zodpovědnost.

 

The readers probably know that you used to be the face of Polymer school, nevertheless you now work on your own and you left your job. Was it a difficult step? How does it feel to be a freelancer?
It is really hard. I developed a connection with the Polymer school project, it was more than just a job, it was personal. And when you give up something that is close to your heart, it definitely hurts. In the end I'm contented it happened that way. Today I'm a freelancer, I do what I enjoy and it feels right. What comes with that is an amazing freedom and responsibility.

A jak teď vypadá průběh tvého dne? Změnil se nějak?

Dříve jsem měla díky zaměstnání nebo škole pravidelný režim. Teď když jsem svou paní, tak zavládl chaos. Musím přiznat, že mi to vyhovuje. Žádný den není stejný, někdy celé dny tvořím, pracuji na stránkách, návodech či jiných projektech. Je to přirozenější, dělám to, na co mám chuť a co je potřeba. Uznávám, že pevný rozvrh má své výhody, ale ty jsou nic proti tomu si trochu pospat. Samozřejmě musím zvládat nějaké povinnosti, takže jsem zavedla seznam úkolů a termíny. Zjistila jsem, že trocha sebekázně musí být, a tak na tom pracuji. Kromě tvoření jsem do svých dnů zahrnula nové koníčky, aby mi polymerová hmota nezevšedněla. Hodně se teď motám v kuchyni, začala jsem se učit španělsky, pěstuji rostliny a cvičím.

 

What does a course of your day look like now? Has it changed?
My schedule used to be very organized due to my job or school. Now because I'm a master of my own time it is a bit more chaotic. I have to admit that I kind of like it. There is no day the same as another one, sometime I create something the whole day, I work on the website, diverse instruction lists or other projects. It is more natural, I work on what needs to be done or simply what I just want to work on. I agree that a fixed schedule definitely has some advantages but it's nothing in comparison with a longer sleep. Of course I have to manage some duties so I established a list of tasks and deadlines. I found out that restraint is crucial and I'm working on it. Apart from procreation I added to my schedule some hobbies so that I don't get bored with polymer clay. I cook a lot now, I started learning Spanish, I grow plants and exercise.

Co je takový tvůj typický znak tvé tvorby s kterým se odlišuješ? Podle čeho ostatní poznají, že právě ty jsi autorem daného výrobku?

Já nevím. Byla bych ráda, kdyby to někdo řekl mě :). Kromě jahůdky, kterou používám jako značku je moje tvorba různorodá. Když se nad tím zamyslím, charakteristické pro mě jsou jemné nebo drobnější šperky a většinou hodně barevné, mimo jiné často pracuji s transparentní hmotou. Ale je mnoho výjimek. V poslední době tíhnu k minimalismu, mám obavy, že když to tak bude pokračovat, skončím s čistým plátem hmoty nebo s představami v mojí hlavě.

 

What is a typical feature of your products that makes you different? How do other recognize that you are the author?
I have no idea. I would be more than happy if someone told me :). Except the strawberry I use as my brand my products are various. If I really think about it, fine smaller jewellery is typical for me, usually very colourful, I also often work with transparent material. But there are many exceptions. I've been preferring minimalism recently and I'm afraid that if it continues this way I will end up with a plain slab of material or just imaginations in my head.

Každý z nás má cíle do budoucna, ty jsi nedávno spustila své webové stránky. Na čem ale pracuješ dále v soukromí? Prozradíš co od tebe můžeme čekat?

Je to příjemná úleva, že jsou stránky hotové. Plánuji je zaplnit zajímavými články a návody, dokud se neustálí. Poté mám namyšlené projekty, spojené taktéž s polymerovou hmotou a novým webem, ty si ovšem nechám jako překvapení. Chystám i nové kurzy, už se na ně moc těším. Po práci za počítačem a v dílně jsem nedočkavá, až se s ostatními potkám nejen virtuálně.

 

Each one of us has some goals, you, personally, started your own website. What else are you working on? Would you tell us what can we expect?
It's quite a huge relief, that the website is done. I'm planning to post interesting articles and various instructions. Then I came up with some projects, connected also with polymer clay and new website, nevertheless I will keep it for myself as a surprise. I'm preparing new courses as well, I'm really looking forward to it. After working behind a computer and in a workroom I'm super excited to meet everyone personally, not just virtually.

 

Jaké sny si chceš v životě splnit?

Chtěla bych pokračovat v tvoření, tak aby mě to každý den bavilo jako poprvé, být obklopená dobrými lidmi a zažívat nové věci. Dneska to nacházím v polymerové hmotě, přátelích, cestování. Za pár let to může být úplně jinak.

 

What dreams do you want to make come true?
I would like to continue with my creation and I wish I enjoyed that every day the same way as for the first time. I want to be surrounded by good people and experience new things. These days I'm finding it in polymer clay, my friends, travelling. In few years it can be completely different though.

Najdou se tu lidé, kteří do jisté míry ovlivnily tvou tvorbu? Třeba že tě inspirovali, nakopli k tvoření…

Je jich mnoho, není prostor, abych je mohla jmenovat konkrétně, tak aspoň po skupinkách. Jsou to polymerový umělci a jejich úchvatná díla, zkušenosti a dovednosti. Mí studenti, kteří přináší do tvoření nadšení a nový pohled. Motivují mě všichni, co mají nápad, zápal a odhodlání pro věc, třeba že jsou z jiného oboru. A pak přátelé, kteří mi fandí, už jen proto, aby mě podpořili. A samozřejmě mě motivuje chování i těch, co mi nepřejí.

 

Are there any people that to some certain extend has influenced your creation? For instance has inspired you or nudged you to create....

There is so many of them and there is no time to name them all but maybe at least some groups of people. It would be probably polymer artists and their ravishing work, experience and skills. My students who bring excitement and new points of view. Every single person with ideas, verve and determination inspires me even though they maybe work in a different field. And last but not least my friends who support me. And of course I can't forget I even feel motivated by people who don't wish me the best.

Nemůžu se nezeptat, ty a vztah k jídlo? :)
Super věc, to jídlo :D Jsem požitkář a jídlo pro mě není, jen naplnění fyzické potřeby, vážně si je užívám. Chutě jsou pro mě jako barvy. Můžeme je míchat, vytvářet nové kombinace, akorát výsledek vnímáme jinými smysly, chutí a čichem. A tak zkouším recepty, kombinuji. Občas je to moc dobré, někdy to hraničí s biologickou zbraní. Zaujal mě i vliv potravin na chod lidského těla, tak jsem si vyzkoušela různé diety, abych zjistila, jak jídlo na člověka působí. Bezmasou, bezlepkovou, bez cukru. U ničeho jsem nezůstala úplně, ale pomohlo mi to přijít na to, co je pro mě dobré. Myslím, že mě můj nový koníček bude ještě nějakou dobu bavit.

 

I cannot not ask, what about you and food?
Amazing thing that food :). I'm an epicure and food for me is not just a satisfaction of my physical needs, I really enjoy it. Different tastes are like different colours to me. We can mix them. make various combinations, only we perceive the result with different senses, palate and smell. So I'm trying new receipts and combine. Sometimes it's really good, sometime it could be used as a biological weapon. I'm also interested in an effect of food on human body, so I tried a few diets in order to find out how food impacts a body. Meatless diet, gluten-free diet, sugarless diet. I've never sticked with any of them properly but it helped me to find out what is good specifically for me. I think that I will enjoy my new hobby for some time yet

Jak by jsi se popsala pěti slovy?
Zvědavé barevné bláznivé jahodové koťátko :D (to mě napadlo jako první, škoda to měnit).

 

How would you describe yourself in five words?
A curious colourful crazy strawberry kitten :D (that was a first thing that came to my mind it would be a pity changing that).

 

Je něco, co by jsi poradila, nebo vzkázala ostatním, kteří právě tento rozhovor čtou?
Chtěla bych jim popřát mnoho nápadů a času na tvoření i všeho ostatního, co jim přinese pohodu do života. Taky vás všechny zvu na své stránky a kurzy. Ráda potkám známé i nové tváře. Lucy děkuji za příjemný rozhovor, bylo mi potěšením. A ještě jedno takové motto na závěr: Ať děláte cokoliv, dělejte to rádi.

 

Is there anything else you would advice or say to others who are just reading the interview?
I would love to wish them plenty of new ideas and much time for creation and also other things that bring contentment to their lives. I would also love to invite you to my website and courses. I love meeting friends, familiar and new faces. Lucy thanks for a very pleasant interview, it was a pleasure meeting you. And one motto at the end: Whatever you do, it has to make you happy.

 

Více na/ More at www.fruitensse.cz

 

 

Please reload

Please reload