• Grey Facebook Icon
  • Grey Flickr Icon
  • Grey Pinterest Icon
  • Grey YouTube Icon
  • Grey Instagram Icon

Makronky / Macaroons

April 28, 2016

Kdybych měla být hodně bláznivá, přemýšlela bych o tom, že můj největší sen v životě by mohl být, stát se makronkovou královnou. Jenže to nejde. Priority mám někde jinde a jídelníček je úplně vedle. Ale oni mi přirostly k srdci. Tyhle malé barevné potvůrky, původem z Francie, mě naprosto učarovaly, dávno před tím, než jsem prozřela a odlišila od sebe, co chce jíst moje tělo a na co mám chuť já, v hlavě. Makronky patří do té druhé kategorie. To znamená jediné. Opravdu se jimi nemohu cpát od rána do večera, ani je nemůžu péct každý týden. Ale jednou za pár měsíců, to už je jiná. To by snad i jednou šlo.

 

A tak ten čas nastal. Můj táta, opravdový makronkový král, měl narozeniny. On je na macarons snad větší odborník než já, co se chuti týče. Mě jde spíše o to, jestli správně vypadají. Co si budeme povídat, i ty nepovedené jsou chuťově velice uspokojující. Cukr, bílky a mandle. Celé tajemství. Překvapivě, i když prskám a nadávám na cokoliv, co je plné cukru a jiných jedů, tady je to jiné. A tak slovo dalo slovo, budu péct tátovi k narozeninám mraky makronek.


If I could be really crazy, I would say that the biggest dream of my life would be to become a macaron queen. But it’s not possible. My top priorities are somewhere else and my diet is totally different. But I grew fond of them. These little colourful “buns”, originally from France, absolutely captivated me a long time before I saw the light and was able to distinguish between what my body wants to eat and what I want to eat, in my mind. Macarons belong to the second group which means the only thing. I really can’t stuff myself with them from morning till evening, nor bake them every week. But once in a few months, it could be ok.

 

So the time has come. My dad, the real macarons king, had a birthday. He is even bigger expert on macarons than me, regarding the taste. I’m more concerned about their right appearance. But honestly, even those badly done are still sufficiently tasty. Sugar, egg whites and almonds. That’s the whole secret. Surprisingly, even though I grumble at anything that is full of sugar and other poisons, this is different. So I’m going to bake loads of macarons for dad’s birthday.

Mám za sebou spousty nepovedených pokusů, kdy jsem zkoušela a patlala podle několika receptů, až jsem se nakonec před dvěma lety vypravila přímo na kurz do Prahy. V Saint Tropez, kde dělají tu pravou cukrařinu ve francouzském stylu, jsem si jedno léto napekla spolu s dalšími členy kurzu ohromné množství těch malých potvůrek a když jsem přijela domů do Plzně s krabicí narvanou k prasknutí, všem zazářily očička. Tohle všechno můžeme sníst? Jo! To bylo nebe.

 

Jen pro ujasnění, jedna malá makronka se obvykle prodává kolem 20-35 Kč. Ty velké stojí od šedesáti výše. Tady nejde o náklady. Tady jde o tu práci s nimi. Oni totiž musejí vypadat přesně podle pravidel, jedině pak je to ta správná jediná, která si takovou cenu zaslouží nést. Pojďme si tedy uvést, jak to má být.


I have experienced many failed attempts so far, I was trying several recipes, when at last I attended a course in Prague two years ago. One summer in Patisserie Saint Tropez, where they do the genuine confectionery in French style, I baked large amounts of those little buns with other participants of the course and when I arrived back home to Pilsen with a crammed box, all eyes were glittering. Can we eat it all? Yep! That was heaven.


Just to make it clear, one small macaron is usually sold for about 20-35 crowns (1 €). The big ones cost 60 crowns and more. Here it’s not about costs, but it’s all about the work with them. They have to look exactly according to rules, because then it’s the right only one which is worthy of its price. Let’s give some examples how it is supposed to be.

Makronky mají historii v renesanční Itálii, slovo macarone se prý používalo v Benátkách pro jemnou pastu. Nicméně Francouzi makronky vzali za své a dnes je u nich koupíte na každém rohu. 20. března se dokonce slaví celosvětový den makronek. V tu dobu se ve Francii v Ladurée či Pierre Hermé stojí fronty. Dva nejznámější francouzští producenti makronek, kde začíná celá historie. Ta správná makronka je tak akorát vysoká, kolem spodní části má tzv. nohu (hrbolatý okraj), uvnitř není dutá, nemá žádné hrudky na povrchu a není ani měkká, ani tvrdá. Spolu s krémem, kdy se nechá po natření alespoň den dva odstát, vytvoří to nejlepší, co jste kdy jedli. Nebe na zemi.

 

Prošla jsem už desítky receptů, zkoumala a testovala co se dalo a tenhle víkend, kdy mi přišla Bára pomoct, se nám makronky úspěšně povedly. Jenže s nima nikdy nevíte. První plechy mohou dopadnout dobře, ty další už zase ne… jak na horské dráze. Taky náš případ. U nás doma ale jásají, když se některé nepovedou. Tyhle kousky se totiž můžou jíst hned.


Macarons started their history in Renaissance Italy, they say that in Venice the word macarone used to term a smooth paste. Nevertheless the French appropriated them and nowadays you can buy it at every corner in France. There is even celebrated international day of macarons on 20th March. At this time in France there are long queues in Ladurée or Pierre Hermé. They are the two best known French producers of macarons, where the whole history starts. The correct macaron is just right high, it has so called leg (bumpy edge) around the lower part, it’s not hollow inside, has no lumps on the surface and it’s neither tender, nor tough. Together with the crème, which has to be left to stand for at least one day, it makes the best you have ever eaten. Heaven on earth.


I have already gone through many recipes, researched and tried lots of them, and this weekend when Bara came to help me, we succeeded in baking them. But you never know. The first batch can turn out well, the other ones not... it’s like a big dipper. And it’s also our case. However, everybody shouts for joy because those failed pieces can be eaten promptly.

Nakonec jsme zvolily tento recept. Aby vás to nemátlo, jsou dva. Jeden italský a druhý francouzský. V jednom se používá navíc cukrový rozvar a celý postup je o trochu složitější. Vyplatí se ale vyzkoušet, který vám nejvíce vyhovuje. Na makronky má totiž vliv úplně všechno, doba šlehání bílků a pečení, to, jestli vám nekolísá teplota v troubě, ten správný čas kdy vše smícháte, pak také kdy přidáte barvivo… nikdy nemáte jistotu, pokud nejste strojová výroba. A tak se pro zajímavost můžete kouknout, jak to dělají profíci. To je totiž něco neuvěřitelného. Kam se na tohle hrabou naše srdíčkové makronky. Někdy příště třeba :).


In the end we chose this recipe. Not to confuse you, there are two recipes. One is Italian, the other one is French. In one of them, there is used extra overcooked sugar and the whole process is a bit more complicated. But it is worth trying which one is more suitable for you. Remember that everything has influence on macarons, the time of whipping egg whites and baking, the temperature variation in the oven, the right time for mixing everything together, the moment when you add colouring...you never have certainty, unless you are machine production. So you can watch the professionals, just as a matter of interest. Because it’s quite unbelievable. What are our hearted macarons trying then? Maybe another time :).

Please reload

Please reload