• Grey Facebook Icon
  • Grey Flickr Icon
  • Grey Pinterest Icon
  • Grey YouTube Icon
  • Grey Instagram Icon

TEDx Youth Prague

September 17, 2017

 

Je neděle, po celém týdnu jsem zachumlaná v dekách a oči se mi zavírají... mám ale ještě pár sil na to, napsat vám o tom nejkrásnějším zážitku. O čtvrtečním TEDx Youth, o mém splněném snu. 

 

Čekala jsem na okamžik, kdy se dostaví pořádná tréma. Přišla. A dokonce už den před akcí, kdy jsem byla na večeři s organizátory akce a dalšími řečníky. Na moc milé večeři! Je krásné potkat spousty nových lidí, kteří vás inspirují vlastními příběhy a zážitky. Společně jsme tak proseděli pár hodin plné výborného jídla a super konverzací. Spát jsem ale musela jít brzo, abych na den D zmizely kruhy pod očima a Lůca vypadala alespoň trošku k světu :). 

 

 

O celém konceptu TED přednášek už víte z minulého článku. Akce se nakonec konala na Lodi Tajemství na Náplavce kvůli špatnému počasí. O to víc to ale bylo zajímavé, protože mít vlastní kajuty jako zákulisí pro řečníky, to byla pecka! Nejdříve nás čekala generálka, což je super, protože si svou přednášku můžete zkusit odříkat a projít se po podiu předtím, než to bude naostro. To bych ale nebyla já, kdyby se mi nestalo něco mimořádného. 

 

 

Na generálce vše klaplo na výbornou. Až na to že jsem teda dvakrát zapomněla svoji řeč a taky jsem měla pocit, že do mikrofonu neustále funím :D. Lidé poté začali zaplňovat celý prostor a moje nervozita začala stoupat, i když jsem samozřejmě dobrá herečka a není to na mně vidět :). Měla jsem ale v hledišti tu nejlepší podporu od taťky, Nikol a od Honzy, s kterým točím videa. 

 

 

Na řadu jsem šla jako první. Moderátor mě uvádí na podium, prohlašuje o mě, že mám ráda topinky :D, což je teda velká pravda, a já za krásného potlesku vstupuji na podiu, povídám první větu a v tom zjistím, že můj mikrofon, který mám připnutý u pusy, nefunguje. A nikdo neví proč. A teď do toho improvizujte, když před vámi sedí více jak sto padesát lidí. 

 

"No, poslali mě sem jako první, abych to tu všechno otestovala," hlasitě povídám celému publiku, protože vážně nevím, co teď dělat. Samozřejmě se tomu všichni smějeme, v tom už mě ale volají ze zákulisí, ať mažu zpátky. Strhne se asi dvaceti vteřinová akce, kdy mi mění mikrofon, nandavají přes vlasy zpátky nový a vlastně si ani nic z toho neuvědomuju a už mě posílají na podium zpátky. 

 

Konečně úspěšně odříkávám první část mé přednášky, to ale nevím, že mám mikrofon nandaný špatně a z dálky vypadám jako klaun s bambulí na nose. Jo, to se bude na Youtube, kam video za pár týdnů nahrají, krásně vyjímat :D. 

 

 

I přes to se vše ale povedlo parádně, Lůca nic nezapomněla, mikrofon jsem si za pár minut upravila, publikum bylo úžasné a hlavně po mě přišlo dalších 5 řečníků, naprosto neuvěřitelných lidí, kteří sebou přinesli slušnou dávku inspirace. U jedné přednášky jsem dokonce brečela a nebyla jsem sama. Tento druh akcí ve vás totiž dokáže vyvolat spousty nových emocí a myšlenek, na kterých pak ve svém životě stavíte dál. 

 

Děkuju celému TEDx týmu za úžasnou příležitost a za splněný sen. Jsem vděčná za to, že jsem mohla s novými lidmi sdílet svůj polymerový příběh. Už je na světě zase více lidí, kteří vědí o zázraku zvaném polymerová hmota :).

 

Dobrou noc

Lucy

 

 

 

 

Please reload

Please reload