• Grey Facebook Icon
  • Grey Flickr Icon
  • Grey Pinterest Icon
  • Grey YouTube Icon
  • Grey Instagram Icon

Utíkám / I am on the run

October 19, 2017

 

 

Neděle. Ranní mlha se postupně proměňuje do slunečného babího léta, i když venku jsou už listy zbarvené a pomalu opadávají ze stromů. A já zase utíkám.

 

Mám poslední týdny pocit neuvěřitelné svobody, i když většinu času trávím na místech, kde nechci. I když jsem školou povinná, i když po mě pořád někde něco chce. Zdají se mi zvláštní sny, které hned ten den prožívám, přemýšlím o životě a o důležitých, přesto ve společnosti nepříliš omílaných tématech - o smrti, o lásce, o smyslu života… a přitom žiju ten svůj. A miluju to.

 

A pak se přistihnu, jak se ptám sama sebe, čím to je, že jsem tak strašně moc spokojená tam kde zrovna jsem. Já totiž jednoduše utíkám. Ne pokaždé přímo fyzicky, mnohdy jen v mé hlavě, ale právě to mi umožňuje být šťastná nezávisle na místě.

 

 

 

Sunday. A morning fog is gradually changing to Indian summer, even outside leafs are already colorful and also falling out from the threes. And I am again on the run.

 

I have these last weeks a strong feeling of incredible freedom, even most of the time I spend on the places, where I don't want to be. Even I am still at school, where somebody often wants something from me. I also have strange dreams, which I live next days and I think about the life and about important things, which people don't talk about in public much often. About death, love, about the meaning of the life... and I am also living my own. And I love it.

 

And then I became conscious how I am asking myself, what's the thing that made me happy, even I am satisfied on the place where I am right now. I am just simply running. Not only physically, but often only in my mind and it enables me to be happy everytime independent on the place.

 

 

 

 

 

Utíkám…

 

z města, kde lidé zmateně pobíhají a kde je jen pár stromů…

do lesa lesa, kde to voní mechem, po kterém poklidně běhá několik srnek a kde rostou mochomůrky.

 

ze systému, který tě nutí být stejný, jako ostatní…

na místo, kde nemusíš nutně někam patřit, ale jsi pokaždé sám sebou.

 

ze školy, kde je vítěz ten, který domů nosí samé jedničky a má plnou docházku…

do vlastního světa, kde se učím tím, co mě baví a co miluju a klidně u toho dělám chyby, za které mě nikdo netrestá, ale z kterých se sama učím.

 

z obchoďáků, kde tričko stojí pět stovek, i když jej v Bangladéši vyrobily ženy, které své ruce topí v jedovatých chemikáliích a neví, kdy jim spadne strop na hlavu…

do sekáče, kde hledáš poklady, v kterých po městech nechodí sto stejných lidí a ještě stojí desetinu ceny.

 

ze společnosti, kde musíš mít papír z vejšky, abys něco znamenal…

do prostředí, kde jsi úspěšný tehdy, když svoji práci nadevše miluješ.

 

od lidí, kteří nevěří tomu, že můžou v životě všechno co chtějí…

k těm, kteří se nebojí snít a vědí, že mají dveře kamkoliv otevřené.

 

...utíkám tam, kde se cítím v tu chvíli nejšťastnější, protože vím, že tu klidně zítra nemusím být.

 

 

 

I am on the run...

 

from the city, where people confusedly scurry around, and there are only a few of threes...

to the forest, where you can smell the moss and deer are running on it, and also where the fly agarics are growing.

 

from the system, where they want you to be the same as others...

to the place where you don't have to rank with any group.

 

from school, where is the winner that one, who has the best marks and dutiful attendance at school...

to my own world, where I am learning from my own mistakes and nobody disciplines me because of them, actually I am learning from them.

 

from shopping centres, where you can buy a t-shirt which costs about 20 euros, even it's made by women which have to dip their arms in dangerous chemicals and they never know when the ceiling above them will fall down...

to the secondhand, where you can find amazing treasures and clothes from there don't wear hundred of similar people in the city, and also it costs one tenth of the price.

 

from the company where you need to have a degree from the university, to mean something...

to the environment where you are successful when you love your own job.

 

from people who don't believe that they can do whatever they want...

to those, who are not afraid to dream and also they now, that doors are open everywhere.

 

... I am on the run to the place, where I feel in that moment really happy, cause I know, that I don't have to be here tomorrow.

 

 

 

 

 

A je to naprosto nádherný pocit, kdy žiješ z minuty na minutu a užíváš si přítomný okamžik :).

 

Lucy

 

 

 

And it's really wonderful feeling, where you live from minute to minute and enjoy the present moment :).

Lucy

 

Please reload

Please reload